69

Tuhle fotku miluju! Táta je na ní o 2 roky mladší, než jsem teď já. Byl potřetí ženatý, měl dvě děti, dva Zlaté slavíky ... :) Ano, zatím ho silně nestíhám. :D Ale jen díky tátovi (a především díky tomu, že se mu jednoho večera zalíbila moje máma natolik, že jsem vzniknul :) ) - jsem tady a dělám, co z celého srdce miluju, už 22 let. Moje největší vzpomínky na něj nejsou ani tak z koncertů, jako spíš z cest na ně. Trávili jsme společně na cestách opravdu hodně krásnýho času,poslouchali muziku, bavili se a já věděl, že mu můžu říct opravdu všechno. Byl skvělý táta a nikdy nezapomenu, jak po koncertu v pražském Futuru jsme jeli odvézt domů mojí první "dětskou" lásku, a jak pak přes dvě hodiny čekal v autě za rohem - zatímco já se nebyl schopnej rozloučit a čekal na svojí první pusu. Kdybych po něm podědil jeho šarm a suverénní přístup : "Ruku líbám! Vezmete si mě za muže?", tak by tam tak dlouho nečekal (a ne jednou :D ). Ostatně ... není koncert, po kterém by nepřišla nějaká paní se slzou, nebo naopak jiskrou v oku a větou, že hodně vzpomíná na tatínka. :D Dnes by mu bylo 69, nebýt pár lidí, kteří teď dělají, jak moc jim chybí, ale to je jiný příběh. Prosím, držte mi palce, ať se mi podaří dotáhnout všechny plány, které mám na příští rok. Chci udělat krásnou a především důstojnou vzpomínku na člověka, který vstoupil tolika lidem do jejich životů. Obzvlášť.. když poslední dobou jeho odkaz (v podobě "Katapultu") se vydává cestou, ze které nejsem úplně šťastný a vím, že ani táta by nebyl. Ačkoliv se nikdy do dění v kapele moc nezapojoval, tak jsem párkrát zažil, že fungoval jako taková "nouzová brzda" a když už bylo něco přes hranu, tak se ozval. A to teď opravdu chybí! Mějte krásný den a pokud budete mít chuť, tak si poslechněte třeba Miluju severní nebe, Rovnováhu, nebo Tvůj první mejdan.